19. setkání Prachatice 2009
Zatímco naše setkání v roce 2007 se konalo poprvé v Horním Rakousku a jedním z jeho cílů bylo i rozšíření naší kmenové pracovní skupiny o další zeměpisný region, znamenalo pozvání k setkání 2008 do hornobarského Manchingu překročení hranic území našeho hlavního zájmu. Setkáním a jednáním v roce 2009, které se uskutečnilo ve dnech 17. až 20. června v jihočeských Prachaticích, po dvou setkáních v německy mluvících oblastech, jsme se ocitli opět v České republice. Tentokráte, po realizovaných setkáních v Táboře 1992, Hluboké nad Vltavou 1996, v Českém Krumlově 2000 a v Heřmani 2004, šlo o již páté zasedání na území jižních Čech. Pozvání do Prachatic nás zavedlo do krásného města s bohatou historií a také
s těsnými kontakty s bavorským Podunajím, a to zvláště v pozdním středověku a časném novověku. Prachatice totiž patří k nejvýznamnějším městům v Čechách, a to diky svému zvláštnímu postavení, kterému vděčí díky obchodu se solí, který se realizoval na trase Zlaté stezky vedoucí z Pasova přes Waldkirchen a Volary/Wallern, tehdy ještě velmi nehostinným
a jen velmi málo obydleným Bavorským lesem a Šumavou. Tato obchodní stezka je již v písemných pramenech nepřímo uváděna v listině z roku 1010.
Zahájení 19. setkání ve starém radničním sále;
za řečnickým pultem Marek Parkman.
|
Organizačně setkání připravili Marek Parkman z Prachatického muzea, Ondřej Chvojka
z Jihočeského muzea v Českých Budějovicích, Jan Michálek z Písku a Miloslav Chytráček
z Archeologického ústavu AV ČR v Praze. Těm se také podařilo získat dostatečný počet sponzorů a tak pokrýt většinu finančních nákladů, za což jim srdečně děkujeme. Aktivizace
a nábor referentů z bavorské a hornorakouské strany byly v rukách Gabriely Raβhoferové (Řezno), Karla Schmotze (Deggendorf) a Heinze Grubera (Linz).
Zahájení 19. setkání 2009 v renesančním sále radnice se zúčastnili zástupci města Prachatic, Jihočeského kraje a Jihočeského muzea v Českých Budějovicích. Za jednotlivé regiony poté promluvili Marek Parkman v roli „domácího pána“, Miloslav Chytráček, Karl Schmotz (okresní archeologie v Deggendorfu) a Heinz Gruber z rakouského památkového úřadu (zemský konzervátor pro Horní Rakousko).
Účastníci setkání na dvoře staré radnice v Prachaticích.
|
Jako nosné téma setkání byla zvolena „architektura“. Přednesené referáty se tak dotkly téměř všech kulturních období pravěku až raného středověku, některé další potom i vrcholného středověku až novověku. Posluchači přitom mohli jasně vidět určitý náskok sídlištního výzkumu ve východním Bavorsku, neboť zde byly již od sedmdesátých let 20. století realizovány četné velkoplošné výzkumy sídelních areálů. Ukázalo se také, že lze jen
s potížemi srovnávat sídelní struktury a typy obydlí v jednotlivých regionech. Nezbývá tak zatím nic jiného než doufat, že tyto nedostatky budou díky novým výzkumů v příštích letech postupně odstraněny.
Našeho letošního setkání se zúčastnilo celkem 38 referentů a posluchačů. Bohužel 4 naši kolegové museli ze služebních či z osobních důvodů své referáty odřeknout.
Po referující části prvního dne setkání provedl účastníky historik a archivář František Kubů místním muzeem a historickým jádrem města. Páteční exkurze zavedla účastníky na renesanční zámeček Kratochvíle, k pozdně keltskému čtyřúhelníkovému opevnění u Malovic, na budovaný archeopark (raně středověké hradiště) sv. Jan nad Netolicemi a do rodného domku Jana Husa v Husinci. Výkladem na jednotlivých místech provázeli Marek Parkman
a Jaromír Beneš.
Závěrečný den setkání mohli zbývající účastníci uskutečnit návštěvu zajímavého románského kostela ve Starých Prachaticích, v prostoru původního místa dnešního města. Slovem doprovázeli Marek Parkman a Ondřej Chvojka. Závěrem ještě shlédli část systému úvozových cest významné obchodní cesty – Zlaté stezky – nad Prachaticemi. Zde podal výklad František Kubů, který se společně s Petrem Zavřelem již téměř 20 let věnuje terénnímu zkoumání, dokumentaci a postupně i zveřejnění všech výsledků o historii této ojedinělé obchodní trasy.
Před Prachatichým muzeem; ve žlutém tričku František Kubů.
|
Program
Karl Schmotz: Úvod
Marianne Pollak: Architektura a paměť kultury
Joachim Pechtl: Poznámky k poznání architektury domů kultury s lineární keramikou
v jihovýchodním Bavorsku a k potenciálu jejich typologického vyhodnocení
Robert Ganslmeier: Nálezy domů rössenské kultury ve středním Německu a jejich vzory ?
v Bavorsku
Erwin Neumair: Sídlištní formy kultury Münchshöfen na základě objevů z Murru
a Mauernu v okrese Freising
Barbara Limmer: Struktury domů altheimské kultury v Dolním Bavorsku a v západním
Horním Bavorsku - srovnání
Bernd Engelhardt: Eneolitická sídliště ve vlhkém prostředí v Bavorsku
Martin Nadler: Půdorysy domů starší doby bronzové a jejich předchůdci
Ondřej Chvojka: Sídlištní objekty doby bronzové v jižních Čechách
Luboš Jiráň: Architektury doby bronzové v západních Čechách
Joachim Zuber: Sídliště z pozdní doby bronzové v Řezně-Burgweitingu a další nálezy
z východního Bavorska
Stefanie Berg-Hobohm: Halštatské domy v Bavorsku
Miloslav Chytráček: Rekonstrukce opevnění a vnitřní zástavba dvou halštatských
výšinných sídlišť na horní Radbuze v západních Čechách
Peter Trebsche: Architektur (přehled) doby halštatské a laténské v Horním Rakousku
Miloslav Chytráček/Ladislav Šmejda: Srubová konstrukce z 5. století př. n. l. ve vlhkém
prostředí na předhradí hradiště Vladař v západních Čechách
Walter Irlinger: Stavební struktury doby laténské v jižním Bavorsku. Kritická úvaha
nad prameny
Jan John/Antonín Majer: Metoda zkoumání mazanice a její význam pro rekonstrukci modelu
eneolitického obydlí v západních Čechách
Jan Bouzek: Odborné dílo v době bronzové a železné ? Půdorysy a otisky v mazanici
Stefan Traxler: Římské statky a dvory v severozápadní části Norica
Marek Parkman/Petr Zavřel: Nové výzkumy na germánských sídlištích starší doby římské
v jižních Čechách
Peter Höglinger: Sídlištní struktury raného středověku na příkladu Anif-Niederalmu
/Salzburgu
Silvia Codreanu-Windauer: Od kůlové stavby ke kamennému domu – vesnická architektura
v okolí Řezna
Pavel Vařeka: Středověký venkovský dům v západních Čechách
Pavel Šebesta: Architektura hradu v Chebu
Na zrekonstruované hradbě raně středověkého hradiště Netolice; zleva: Miloslav Chytráček, Ondřej Chvojka, Jaromír Beneš a starosta města Netolice.
|
Teilnehmer
PhDr. Jaromír Beneš, Ph.D., České Budějovice
Dr. Stefanie Berg-Hobohm, München
Prof. PhDr. Jan Bouzek, DrSc., Praha
Mgr. Ondřej Chvojka, Ph.D., České Budějovice
PhDr. Miloslav Chytráček, Ph.D., Praha
Dr. Silvia Codreanu-Windauer, Regensburg
Dr. Wolfgang David, Manching
Florian Eibl, Saarbrücken
Dr. Bernd Engelhardt, Regensburg
Mag. Heinz Gruber, Linz
Stefan Hanöffner, München
Bc. Petr Hereit, Plzeň
Dr. Peter Höglinger, Salzburg
Dr. Ludwig Husty, Bogen
Doc. PhDr. Luboš Jiráň, CSc., Praha
Mgr. Jan John, Plzeň
Mag. Wolfgang Klimesch, Linz
Mgr. Rastislav Korený, Příbram
Iva Košatková, Plzeň |
Barbara Limmer M.A., Manching
Bc. Milan Metlička, Plzeň
PhDr. Jan Michálek, Písek
Erwin Neumair, Freising
Mgr. Ing. Marek Parkman, Prachatice
Joachim Pechtl M.A., Geretsried
Dr. Marianne Pollak, Wien
Dr. Gabriele Raßhofer, Regensburg
Mag. Dr. Martina Reitberger, Linz
Dr. Ruth Sandner, Kelheim
PhDr. Pavel Sankot, Praha
PhDr. Pavel Šebesta, Cheb
Mgr. Ladislav Šmejda, Ph.D., Plzeň
Dr. Karl Schmotz, Deggendorf
Dr. Markus Ullrich, Memmelsdorf
Mag. Dr. Stefan Traxler, Linz
Mag. Dr. Peter Trebsche, Wien
PhDr. Petr Zavřel, České Budějovice
Joachim Zuber M.A., Regensburg |
Večerní diskuze. Zleva: Pavel Sankot, Stephanie Berg-Hobohm, Gabriele Raβhofer, Wolfgang David, Heinz Gruber a Luboš Jiráň.
|
Publikace
Fines Transire 19:
Miloslav Chytráček, Heinz Gruber, Jan Michálek, Ruth Sandner, Karl Schmotz (Hrsg.), Archäologische Arbeitsgemeinschaft Ostbayern/West-und Südböhmen/Oberösterreich – Archeologická pracovní skupina východní Bavorsko/západní a jižní Čechy/Horní Rakousko. 19. setkání 17. až 20. června v Prachaticích (Rahden/Westf. 2010). Redakce: Ludwig Husty, Jan Michálek, Ruth Sandner a Karl Schmotz, za pomoci Daniely Hofmann. Obálka Thomas Link.
ISBN 978-3-89646-215-5; ISSN 1868-2308. VML Verlag
Úvod (19-22)
Marianne Pollak: Architektura a kulturní paměť (23-34)
Joachim Pechtl: Poznámky ke stavu poznání architektury domů kultury s lineární keramikou v jihovýchodním Bavorsku a k potencionálu jejich typologického vyhodnocení (35-52)
Robert Ganslmeier: Nálezy půdorysů domů kultury s vypíchanou keramikou a rössenské kultury ve středním Německu a jejich příbuznost s domy bavorského Předalpí (53-70)
Erwin Neumair: Sídlištní formy kultury Münchshöfen v Murru a Mauernu v okrese Freising. Malý region mezi středním neolitem a kulturou Altheim (71-80)
Barbara Limmer: Sídlištní struktury altheimeské kultury ve východním Bavorsku a dále i v západním Bavorsku a Švábsku – srovnání (81-98)
Bernd Engelhardt: Pozdněneolitická zamokřená sídliště v Bavorsku mimo území Lechu (99-108)
Ondřej Chvojka: Sídliště doby bronzové v jižních Čechách (109-128)
Luboš Jiráň: Podoba staveb doby bronzové v západních Čechách (129-134)
Joachim Zuber: Osídlení z doby popelnicových polí v Regensburg-Burgweitingu a podobné nálezy z východobavorského území v povodí Dunaje (135-182)
Miloslav Chytráček – Ladislav Šmejda – Alžběta Danielisová – Petr Pokorný – Roman Křivánek – Petr Kočár – Jiří Klsák: Srubovité konstrukce z 5. století př. Kr. ve vlhkém prostředí předhradí hradiště Vladař v západních Čechách (183-192)
Peter Trebsche: Architektura doby železné v Horním Rakousku: návrh typologie budov (193-212)
Walter Irlinger: Struktura staveb doby laténské v jižním Bavorsku – kritické zhodnocení pramenů (213-220)
Jan John – Antonín Majer: Archeomagnetické zkoumání mazanice chamské kultury – první pokusy (221-228)
Jan Bouzek: Hrázděné zdivo v časné době železné ? (229-232)
Stefan Traxler – Raimund Kastler: Římské vily a dvory v severozápadním Noriku. Struktura dvorců, obytných staveb a lázní (233-252)
Marek Parkman – Petr Zavřel: Nové výzkumy na germánských sídlištích z počátku doby římské v jižních Čechách (253-268)
Peter Höglinger: Časně středověké sídlištní struktury na příkladu locality Anif-Niederalm/Salzburg (268-278)
Silvia Codreanu-Windauer: Od kůlové ke kamenné stavbě. Vesnická architektura v okolí Řezna (279-290)
Pavel Šebesta: Architektura chebského hradu (291-304)
Martin Čechura: Archeologické výzkumy středověkých kostelů v západních Čechách (305-318)
Bibliografie (319-331) |