26. setkání Plzeň 2016

26. setkání pracovní skupiny se uskutečnilo ve dnech 22. – 25. června v Plzni, a to díky pozvání Filozofické fakulty Západočeské univerzity a Západočeského muzea. Hlavními organizátory tohoto setkání byli Milan Metlička a Pavel Vařeka. Letošnímu tématu „Cizí vlivy, kulturní výměna a surovinová distribuce v pravěku“ se věnovalo celkem 16 referátů a dvě posterové prezentace.

Referáty i referující obstarali Ondřej Chvojka, Miloslav Chytráček, Jan Michálek, Ludwig Husty a Heinz Gruber.

Účastníky, kteří přijeli již ve středu navečer, seznámil Pavel Vařeka s plzeňskou katedrou archeologie a s její vědeckou aktivitou.

Oficiální uvítací projevy v přednáškovém sálu Západočeského muzea v Plzni přednesli Pavel Vařeka a ředitel muzea František Frýda, kteří byli následováni projevy Miloslava Chytráčka z Archeologického ústavu Akademie věd ČR v Praze a Heinze Grubera z Landeskonservatorat Oberösterreich spolkového památkového ústavu v Linci. Nakonec přivítal účastníky Karl Schmotz, který pohovořil – po projevech z let 2010 a 2015 – ještě jednou o vzniku a počátcích společnosti a rovněž o jejích perspektivách. Přimluvil se za další rozvíjení této spolupráce mezi třemi národy a za zúročení množství získaných dat v celkovém přehledu dějin sledovaného regionu; tento záměr bychom neměli pouštět ze zřetele.

Projev K. Schmotze započal v přelomovém období 1989/1990, v jehož důsledku došlo symbolicky na hraničním přechodu Bayerisch Eisenstein/Železná Ruda v roce 1991 k obnovení železničního spojení mezi oběma zeměmi. O tom, že tehdejší nadšení již dávno vyprchalo, svědčí nízká účast na tamější oslavě 25. výročí v letech 2015 a 2016. Rovněž v r. 2004 uskutečněný vstup České republiky do Evropské unie, představující důležitý mezník ve vývoji mladé republiky, je dnes většinou nazírán kriticky, přičemž přesně v den zahájení letošního setkání došlo k hlasování o vystoupení Velké Británie z EU, které dopadlo v neprospěch setrvání této země. Ze slibované spolupráce evropských států tak zůstalo jen málo, převážil jejich egoismus.

Jednalo se o poslední uvítací projev Karla Schmotze jako řečníka za bavorskou stranu. Tato úloha by měla napříště připadnout nějakému mladšímu kolegovi, který by se měl zaměřit na další témata a oprostit se od nostalgie.

V letošním roce se rovněž povedlo, krátce před tímto setkáním, vydat další sborník. Jedná se o svazek Fines Transire 24 s referáty ze setkání v r. 2014 v jihočeské Bechyni. Jeho vydavateli jsou Miloslav Chytráček, Ondřej Chvojka, Heinz Gruber, Ludwig Husty, Jan Michálek, Ruth Sandner, Karl Schmotz a Stefan Traxler. Tentokrát však bylo financování sborníku velmi problematické, nicméně nás opět podpořily Gesellschaft für Archäologie in Bayern, Kulturstiftung des Bezirks Niederbayern a Deggendorfer Ernst-Pietsch-Stiftung.

Po čtvrtečních přednáškách, zahájených referátem Caroly Metzner-Nebelsickové z mnichovské univerzity, následovala návštěva nově vybudované expozice pravěku a středověku jihozápadních Čech.

Večer byl ukončen přijetím na děkanátu Filozofické fakulty Západočeské univerzity.

Závěrečné shrnutí bylo, stejně jako čtvrteční zahájení, prezentováno paní Metzner-Nebelsickovou, která také poděkovala všem referujícím, autorům posterových prezentací i všem účastníkům.

Odpolední exkurze, vedená Milanem Metličkou, probíhala ve velkém horku. Jejím prvním cílem byla národní technická památka, vodní hamr v Dobřívi u Rokycan. Lokalita představuje unikátní doklad počátků železářství v této oblasti. První písemný doklad o tamním hutnění železa pochází ze 14. století, první zmínka o hamru je z r. 1505. Původně se zde nacházely dvě vysoké pece, v nichž byla tavena železná ruda z výchozů na březích Mlýnského rybníka. Na počátku 17. století byly vysoké pece odstraněny a výroba byla změněna na produkci polotovarů a zemědělských nástrojů, která trvala až do r. 1956. Stále funkční technické vybavení, mezi nímž zanechávají hluboký dojem především obě mohutná kladiva, je velmi návštěvnicky atraktivní.

Po obědě pokračovala exkurze do prostoru severně od Plzně. První zastávka byla východně od Manětína, kde se nacházela dvě významná pohřebiště, Brdo a Hrádek. V případě Brda se jedná o mladobronzové pohřebiště, zkoumané v letech 1976 až 1985 Olgou Kytlicovou. Jde o dosud největší birituální pohřebiště milavečské skupiny s 85 popelnicovými a jedním kostrovým hrobem.

V nevelké vzdálenosti od Brda leží pohřebiště z doby železné v Hrádku, zkoumané v letech 1964 až 1982 Evou Soudskou. Birituální pohřebiště se 188 pohřby mělo kontinuitu od doby halštatské do časného laténu a obsahovalo mj. komorové hroby s bohatou keramickou výbavou i s jedním vozem. Nejznámějším nálezem je časně laténská maskovitá spona s mužskou postavou na lučíku.

Poslední zastávkou exkurze byla v místní krajině dominující stolová hora Vladař u Žlutic, která byla v rámci naší pracovní skupiny vícekrát představena Miloslavem Chytráčkem a která byla cílem exkurze již při čtvrtém setkání v r. 1994.

Mohutným opevněním chráněné hradiště, zahrnující i čtyři níže položená předhradí, patří svou rozlohou 115 ha k největším v Čechách. Seriózní vědecký zájem o tuto lokalitu však vznikl až v r. 2002, kdy byly na „akropoli“ provedeny sondáže, které odhalily stopy osídlení z mladší doby bronzové a z raného středověku, především pak ale z časné doby laténské. Velký význam má odkryv cisterny, založené kolem r. 400 před Kr., v jejíž téměř třímetrových sedimentech bylo zakonzervováno 2400 let vývoje osídlení i okolní přírody. Největší rozkvět lokality nastal v 5. a 4. století př. Kr., krátce před r. 200 př. Kr. bylo hradiště opuštěno.

Patrně nejvýznamnější objev se podařil o několik let později v oblasti čtvrtého předhradí, kde byla při založení rybníka před několika desetiletími nacházena opracovaná dřeva. Sonda, položená v r. 2007 na břeh rybníka, toto zjištění potvrdila, což vedlo k zahájení následného výzkumu, vedeného Miloslavem Chytráčkem z pražského Archeologického ústavu AV ČR. V dalších letech zde byly odkryty dobře dochované nádrže kolem původního pramene, tvořené opracovanými dubovými trámy utěsněnými hlínou, jejichž objemová kapacita dosahovala zhruba 90.000 l. Datování 14C rostlinných makrozbytků z tenké vrstvičky nade dnem poskytlo časové rozmezí mezi roky 519 a 382 před Kr., dendrochronologická analýza získala data mezi 475 až 451 před Kr. Jedná se o nejstarší dendrodata na území České republiky.

Zpáteční cesta do Plzně vedla kolem Mariánské Týnice, místu čtvrtého setkání pracovní skupiny v r. 1994.

Co by byla Plzeň bez piva... Pro ještě zbylé účastníky tak byla na poslední den připravena návštěva plzeňského pivovaru Prazdroj s podrobnou prohlídkou jak starých, tak i moderních provozů.

Program

Carola Metzner-Nebelsick: Einführung/ Úvod

Florian Sauer: Raw Material Procurement and Mobility Patterns in Late Paleolithic Bavaria / Získávání surovin a vzorce mobility v bavorském pozdním paleolitu

Joachim Pechtl: Mineralische Rohstoffe in der Linienbandkeramik Südbayerns / Kamenné suroviny v kultuře s lineární keramikou v jižním Bavorsku.

Gabriele Raßhofer/Ludwig Husty: Neue Funde der Badener Kultur von Parkstetten, Lkr. Straubing-Bogen, und weiteren niederbayerischen Fundplätzen / Nové nálezy badenské kultury z Parkstetten, okr. Straubing-Bogen, a z dalších dolnobavorských lokalit.

Michal Ernée: Import und Export – Bernstein in der Frühbronzezeit Mitteleuropas / Import a export – jantar ve starší době bronzové ve střední Evropě.

Wolfgang David: Karpatenländische „Fremdformen“ in der Früh- und Mittelbronzezeit Ostbayerns, Süd- und Westböhmens: Fragen zu ihrer Interpretation / Karpatské „cizí formy“ ve starší a střední době bronzové ve východním Bavorsku, v jižních a západních Čechách.

Ondřej Chvojka/Daniel Hlásek/Petr Menšík: Mitteleuropäische Kontakte der südböhmischen Bronzezeit / Středoevropské kontakty jihočeské doby bronzové.

Joachim Zuber: Fremdeinflüsse, Kulturaustausch und Rohstofferwerb in der Urnenfelderzeit Ostbayerns / Cizí vlivy, kulturní výměna a distribuce surovin v době popelnicových polí ve východním Bavorsku.

Luboš Jiráň: Extraterritoriale Verbindung des Böhmischen Beckens während der Urnenfelderzeit / Interregionální spojení české kotliny v době popelnicových polí.

Bernhard Zirngibl: Spätbronze- und urnenfelderzeitlicher Holzbedarf in Niederbayern und der südlichen Oberpfalz / Dřevo v době popelnicových polí v Dolním Bavorsku a v jižní části Horní Falce.

Markus Hochhold: Der Wandel der Grab- und Beigabensitten am Übergang von der Bronze- zur Eisenzeit im ostalpinen Raum. Ein regionaler Vergleich am Beispiel des urnenfelder- und hallstattzeitlichen Gräberfeldes von Traunkirchen, Oberösterreich / Změna pohřebního ritu a hrobové výbavy na přechodu od doby bronzové do doby železné ve východoalpském prostoru. Regionální srovnání na příkladu pohřebiště z doby popelnicových polí a z doby halštatské v Traunkirchen, Horní Rakousko.

Carola Metzner-Nebelsick: Böhmische Kontakte im Inventar des hallstattzeitlichen Prunkgrabs von Otzing in Niederbayern / České kontakty v inventáři halštatského bohatého hrobu v Otzingu v Dolním Bavorsku.

Martin Trefný: Imports as indicators of the interregional routes in Early Iron Age Bohemia / Importy jako indikátor interregionálních cest ve starší době železné v Čechách.

Miloslav Chytráček/Ondřej Chvojka/Milan Metlička/Jan Michálek/Martin Golec: Bernstein der älteren Eisenzeit und die Frage des Verlaufs der Bernsteinstraßen in Mitteleuropa / Jantar starší doby železné a otázka průběhu jantarové stezky ve střední Evropě.

Jan Bouzek: Import, Aufbewahrung, Nachahmung und Umarbeiten; Beispiele aus der Hallstatt- und Latènezeit / Import, ukládání, napodobení a přepracování; příklady z doby halštatské a laténské.

Walter Irlinger: Bayerischer Wald und Oberpfälzer Wald in der Latènezeit. Überlegungen zu Möglichkeiten des Austausches zwischen Böhmen und Südbayern / Šumava a Český les v době laténské. Úvahy o možnostech výměny mezi Čechami a jižním Bavorskem.

Gerhard Trnka/Michael Brandl: Herkunftsanalyse eines Altheimer Sichelblattes aus Annastift, Niederösterreich / Analýza původu srpové čepele altheimské kultury z Annastift, Dolní Rakousko.

Michael Brandl: Die steirische Nephritfrage – Archäologische Implikationen / Otázka štýrského nefritu – archeologické implikace.

postery

Petr Menšík: Das Äneolithikum in Südböhmen. Eine Reflexion der Belege für dauerhafte Besiedlung, Importe, Kontakte und kulturelle Einflüsse / Eneolit v jižních Čechách. Reflexe dokladů dlouhodobého osídlení, importů, kontaktů a kulturních vlivů.

Ladislav Čapek/J. Orna: Bílá keramika z Českých Budějovic a Plzně jako doklad importu či kulturně – sociálních kontaktů ve středověku

Teilnehmer